Do Bozkova se pokaždé těšíme, nejen pro to že tady bydlí náš „guru“ Aleš Vondrák „von Buzk off“, ale také na asfaltové depo. Ale protože je depo učité velikosti, tak kdo přijede pozdě, může jet tak maximálně na kukuřici:-) Protože jsem měl v patek náš poslední turnaj v sezóně, nacpal jsem Fašistovi karavan i s dětmi a poslal ho napřed držet místo. Sám jsem dorazil do Bozkova až okolo 23 hodiny. U našich už všechno chrápalo, tak jsem se vydal na prohlídku depa. Během chvíle jsem byl uloven, a tak mydlíme vobytce karty. Proběhla u toho i nějaká degustace ovocného destilátku. Příjemné zakončení večera. Kluci díky za vlídné přijetí.

V Sobotu ráno se budím a koukám jak vrána, na motorkách hromada jinovatky. No co, zima klepe na dveře. Dávám si v té kose ranní čajík a přemýšlím kolik nás nakonec bude. Sestava nedopadla tak špatně. Ve veteránech hned ráno jede Fašoun (Tomáš Němec) a Dior (Lukáš Voňavka) a odpoledne v E1 Jirka Fíla jun. v E3 Aleš Vondrák, Pepa Dolenský, Houska (Ondra Rathouský), Vlastík Šindelář a já. Zatr sakr, zapoměl jsem na děti. V 65ccm jede David Fíla a v padesátkách má závodit David Vondrák, ale ten den před závody omarodil a tak má peška. Taky to doma pěkně obrečel.
První startují dětí, trať je ještě umrzlá, jestli někdo hodí krysu, tak to bude bolet. Nakonec se závody dětí obejdou bez průšvihu a David Fíla na ocasu startovního pole končí na 13. místě. Je vidět, že první sezóna na 65 je těžká.

Následuje první rozjížďka kde vrčí Licence A i B, malorážky a veterání. I za nás tam máme dva skorodůchodce. Lukášovi to jede jak nějakému mladíkovi a na 16.místě ná přispívá 5 body do celkového hodnocení týmů. Fašounek se taky moc nešetří, a než vyjede tak vyhrožuje, že si je povodí. Spadnul mu ale řetěž a tak se povodil až na 19. místě.

Zato odpoledne zbrojíme.V E1 se hrne na start Jirka Fíla junior a daří se mu celkem dobře, protože končí pod polovinou startovního pole na 17. místě. Slušný výkon.

V E3 nás jede nejvíc. Stavím se na startovní roštu pekně zespoda, abych měl dost místa. Start paráda, držím se ve předu. Jde mi to. Ale jen do té doby než dostávám hroudu hlíny do huby, kua drát to byl nášup. Hned zavírám plyn a přede mě se hrne půl pole. Nevadí, alespoň mám motivaci. Jde mi to, dokonce se mi daří i předjíždět.Ve čtvtém kole se snažím předjet v úvoze po výjezdu z konce motokrosové tratí. Cesta je tam široká dost. Chci se protáhnout zprava, jezdec se asi lekne, když se objevuji vedle něho. Podívá se na mě. A jak se říká „kam jdou oči, tam podvědomě jedu“. Zahákneme se řídítky a než bych řekl švec tak hážu krysu jako kráva. Motorka narvaná mezi stromky, já ležím o pět metrů dál. Byla to děsná prda, chvíli se nemůžu zvednout, motá se mi palice. Když vidím že druhý jezdec je zaklíněný pod svojí motorkou, tak vstávám a zvedám mu motorku aby se mohl postavit. Má problém s nohou. Přibíhá k nám pořadatel a pomáhá mu. Vytáhnu motorku ze stromků a valím dál. Mám toho plné sajtny, trochu mi bzučí v hlavě. Po dojezdu do cíle mám pocit že hodím šavli, hlava jak vrtulník, je to fuckt prima asi lehký otřesek mého ptačího mozečku. Doufám že se jezdci s kterým jsem měl kreš se nestalo nic vážného, příště raději budu čekat. Asi by byla na mém místě příhodná omluva, mohl jsem ještě chvíli počkat.

Po strartu nám to celkem šlo:-) Do cíle jsme dojeli v pořadí Ála Vondrák 3. místo, Pepa Dolenský 8. místo, Já 18.místo, Vlastík Šindelář 19. místo a Houska nedojel, protože mu u jeho tříkila zakukal motor. To že byl Houska smolař dne, bylo videt i na tom, kde se to KU KU ozvalo. Bylo to na nejvzdálenějším místě na trati a Houska po celou dobu co jsme závodili tlačil motku do depa. Budiž jí země lehká, ámen.

Po vyhlášení jdeme do roubenky na večeři. Paráda… výborně tam vaří. A když zjišťuji že jsem poprvé za celou dobu co jezdíme ECC dal Vlastíkovi kolo navíc, tak legrace u stolu na jeho účet nebere konce. Nakonec proběhne sázka, že mi to kolo zítra vrátí. Ve hře je lahev Jagermaistera. Ve 22 už valíme spát. V hlavě mi stále bzučí a tak na kulturák kde hrají Tři sestry si necháme zajít chuť…. Vím jak by to dopadlo:-)

V neděli nás zase vítá jinovatka na motorkách. Zatracené proč někdo nahoře nepustí topení o pár hodin dříve. Přijíždí naše říčanská buňka Martin Gomboš a jeho přátelé povětšinou se svými kejhajícími Husáky:-) Fedrujeme je k nám do depa. Startujeme už jen v omezeném počtu. E3 – Aleš Vondrák, Pepa Dolanský, Martin Gomboš, Vlastík Šindelář a já, ve veteránech se chystá ostatní jezdce „povodit“ Fašounek (Tom Němec).

Na startu si stoupám hned vedle Aleše Vondráka a říkám si že bude prima držet se ho na startu, alespoň se vyvezu. Jenže leda datel, zaspal jsem na startu a žeru hlínu z Alešova zadního kola. Kua drát jsem pako, vedle něj se už nikdy nepostavím:-) Od začátku citím že to není ono, netrefuji drážky, ruce mě bolí jako kjáva, prostě to dnes nejde. Fyzičko, kam si zdrhla, mrcho! Vlastík mě předjíždí hned v páté zatáčce. Snažím se ho držet, ale když se nějaký jezdec se vklínil mezi nás a na jednom výjezdu v remízku přes kameny se zajebal a ucpal trať, tak mi Vlasta definitivně mizí. Motivace vzala za své, jen se modlím aby mi nestačil dát kolo. Modlitby mi nepomohli nestíhám to v cíli do dalšího kola o 4 minuty. Ve třetím kole prijíždím k začátku zúžení trati, kde je hup přes kořeny, jsou tam jen dvě drážky. Vidím mladoučkéhou jezdce, který leží na kraji tratě a nemá sílu motorku zvednout. Nechávám svoji v drážce a jdu mu na pomoc. Akorát dojíždí další jezdec a řve na mě, že si snad dám prdel, že jsem ucpal drážku. Volám na něho že sorry, ale ten kluk tu motorku sám nezvedne a aby to objel druhou drážkou. Nakonec se mi omlouvá, že druhého jezdce neviděl. Počkám až projedou další jezdci, kteří mezitím dojeli, a pak zvedáme motorku a jedeme dál. Celkem mě potěšilo, že přesto, že mi spěchající jezdec vynadal, tak se pak alespoň omluvil. Je vidět že v Bozkově zůstal stále sportovní duch.

Po dojetí do cíle vím co mě čeká, Vlastík si mě určitě pěkně vychutná. A taky že jo, když přijede má z huby rohlík od ucha k uchu a haleká, že mi dal kolo. Držím hubu a krok, nic jiného mi nezbývá. Jelinku parohatej z lahvičky jagermaistra, už brzo budeš cestovat k Vlastíkovi.

Ostatní jeli také dobře. Aleš se opět pochlapil a zopakoval sobotní 3. místo. Pepa Dolenský měl smolný den, při jednom pádu ulomil spojkovou pumpu a tak nedokončil. Martin Gomboš dojel 15tý, Vlastík Šindelář hned za ním na 16místě a já si zopakoval ze soboty 18.místo. Ve veteránch Faušounek vybojoval 12. místo.

Gratulace Alešovi za obhájené 3 místo. Hádejte co držím za zády, kdo to uhodne tomu koupím piváka:-)
Všichni jsme se shodli, že letošní Bozkov vyšel luxusně. Takže veliké poděkování pořadatelům, jezdcům i diváků za super závody. A už ted se tešíme do Sklenařic na závěr seriálu.

Jirka Fíla
Dr.K


Za překrásné fotky děkujeme autorům: Davidovi Bouchalovi – Motodejv, Karlovi Čermákovi a Nikole Dolenské