Cross Country Jilemnice.

Sraz Dr.K teamu na tento závod byl tentokrát ve znamení „sejdeme se až v depu“.Já jsem s rodinou vyrazil už v pátek ráno do Liberce, kde jsme měli celý den program a podvečer jsme se teprve přesunuli do depa v Mříčné. Karavan byl naložený po střechu a ještě jsme museli přivázat stan na vlek k motorkám. Cestou mi rupla hadice od turba, tak jsem se za veliké kouřové clony, kterou mi můžou staré tatry zavidět, dostal nakonec do depa.

V depu již čekal Fašista s Vlastíkem. Vybrali místo kam bych s karavanem v životě nezajel. A jestli jo, tak už bych nikdy nevyjel:-) Naštestí nás Jarda Císař z Tiger clubu Miletín odnavigoval k jejich depu, kde byla relativní rovina. Při couvání, jsem si ještě drbl karavanem o vlek. Nic strašného…. roztržený zadní plech, prasklý nárazník a světlo na kaši. Myslel jsem, že mi jebne. Když smolný pátek ta se vším všudy:-) Plný vzteku jaký jsem pitomec, se s klukama dávám do stavby zázemí. Najednou se znovu objevuje anděl Jarda a nese mi jedno čerstvě natočené, jaký to poklad. Vztek pomalu opadá….. Dnes ještě přijíždí Tomáš Mezník se svojí suitou. Fašista jde jako vždy brzo spinkat. My se s Vlastíkem a Tomášem pokoušíme vyvolat bolení hlavy na druhý den.

Bolehlav tedy ráno máme pořádný, uff co jsme to jen pili za asfalt… Přijíždí Péťa Malý s Ofinkou, následuje Ála Vondrák se synem a Pepík Dolenský. Po chvíli se dokodrcá Houska. Jdeme na dětské závody. První startují padesátky a v nich jede David Vondrák. První rozjížďku má vždy slabší a ani dnes tomu nebylo jinak. Zato v druhé za to pořádně tahá. Dostal se celkově na krásné 5. místo. V pětašedesátkách jede David Fíla. Je prvním rokem v této kategorii a tak jezdí zatím na ocase startovního pole. V obou kolech se snažil, ale na víc než 11. místo mu to nedalo.V této kategorii jel svoji premiéru v barvách Dr.K teamu Petr Rathouský, který je strašně šikovný motokrosař. Celé pole jezdců dokonale zaskočil, když si dojel pro 3. místo. Veliká gratulace!!!

Po dětech jdeme na rozpravu a Petr Malý (nejede, má problém s nohou) se stará o tankovačku. Startujeme v sestavě. E1 Jirka Fíla junior, E2 Tomáš Mezník, E3 Ala Vondrák, Josef Dolenský, Ondra Rathouský, Vlastík Šindelář a Jiří Fíla senior. Trať je v super kondici a bahna ve střední části trati se dají krásně projet. Vše funguje bez problémů, až na hlavu, mám ji po včerejším asfaltu jak prasklý balón. A to si pokaždé říkám, brzdi brzdi ráno jedeš. Jirka v E1 jede bez vážnějších problémů, a nakonec dokonce dává o kolo víc než já. Však jsem mu ráno říkal, že mě dnes pojede. Dal 9kol a dojel 20. E2 – Tomáš Mezník zemřel po prvním kole v depu a protože se narodil na východ od Humpolce tak prohlásil „kocovina je strašná sviňa“. Aleš jede svoje obligátní… Mazec jako prase, když mě podruhé předjíždí mumlá si něco o tom kde mám plyn. Natřel to všem a s 10 koly je první. Pepa mu zdatně sekudnuje a dojíždí se stejným počtem kol o 4 minuty později.I tak super výkon hodný 5. místa. Houska se také rozjel k dobrému výkonu, je vidět že na 2T mu to opravdu jde. Dojel s 9 koly na 14 místě. Zato my s Vlastíkem jedeme klasiku na dojetí. Oba 8 kol, Vlastík 24. a já 27 místo.

Mezitím přijel David Pabiška, který místo dresu KM Racing nově obléká náš dres. A na odpolední start jdeme v sestavě: Licence A – David Pabiška, Veterán Tomáš Němec, 85ccm Petr „Ofinka“ Malý. Tankovačku zase zajišťuje Petr Malý senior. David jede svoji klasiku, pomalý rozjezd a neustálé zrychlování. Dává 10 kol a na konec končí na 12 místě. Fašista si tentokrát nikoho nepovodil a po 5 kolech dojíždí na 22. místě. Zato Ofinka nás od loňska překvapil. S tratí se pořádně popral a bez zaváhání ujel 6 kol. Bylo to na 7. místo. Gratuluji!!!

Po skončení odpolední jízdy se těšíme na předváděčku a testy nových modelů KTM od Alešovi společnosti UNIVOK  . Ale počasí se výrazně zhoršilo a tak je testování posunuto na jindy, tak snad příště…..

Večer posedíme a grilujeme vynikající Vlastíkovi dančí plátky a popíjíme Kácovské nefiltrované od Petra, paráda…. Kazí nám to pouze počasí, citelně se ochlazuje a večer přichází liják. Prší až hluboko do noci. Jsme zvědav jak bude ráno trať vypadat.

Vypadá „fuckt !!!“ zatraceně luxusně. Škoda že nemám v karavanu brusle. Takové kluziště by nám mohli krasobruslaři závidět. Už se vidím jak házím odpíchnutého ridberga. A taky že ano. Celé nedělní startovní pole je podle tradice trochu prořídlé a troufám si říci, že je to i vidinou vloženého krasobruslařského závodu. Za nás jde start jen pár slovutných bruslařů. 85ccm Petr Malý. E1- Jirka Fíla jun., E2 Tomáš Mezník, E3 Aleš Vondrák, Pepa Dolanský, Ondra Rathouský, Jiří Fíla sen.

Ofinka v pětaosmdesátkách nemá na kluzišti žádnou šanci, hází krysu a vyrábí si něco s nohou. Je šílenec, že vůbec odstartoval. Musel mít opravdu kus odvahy. Fašoun ve Veteránech jede stále to svoje, jako kdyby mu bylo jedno po čem jede. Dává 4 kola a končí na super 9. místě. Jak to ten kluk veteránská jen dělá:-) ? Jirkovi se v E1 celkem daří start. Ale „kluziště“ asi rolba stáhla moc na hladko. Opravdu je to těžké. Přesto, že jsme v E3 startovali o 3 minuty dříve tak mě dojíždí. Na rovině mu to celkem jede ale jakmile prijde kopeček, tak slabší zweitakt musí jet v otáčkách a pak mu to lítá na všechny strany, chce to víc citu na plynu a spojce. Po hodině dojíždíme celé kolo a Jirka prohlašuje, že končí. Má toho plné sajtny a motorka je jak hnědá koule ze které kouká hromada namotaného „ktm mlíka“. Ustele si v depu a čeká aby alespoň dojel, protože každý bod do týmové soutěže je potřeba. V E2 jede Tomáš Mezník, který je opravdu motocyklový nadšenec. Jinak ho nazvat nemůžu. Na motorce jezdí 3 měsíce i s cestou:-) a nevynechá, žádnou možnost se svézt. Ale tohle kluzište je opravdu nad jeho síly. Jen natahané strniště na poli u startu jel skoro 20 minut. Ale zase říkal, že tolik bruslařských figur nikdy v životě nedal:-) Vzdává to hled na začátku, ale stejně před ním smekám klobouk, že vůbec nastoupil. V E3 to bylo nejzajímavější. Aleš odstartoval v čelních pozicích a jel jako kdyby tam to bláto ani nebylo. Držel se na druhém místě, ale ke konci závodu ho opouštějí síly a když přes něho přeletí Bataťák, tak se asi smiřuje s bronzem. Ale to neměl dělat, protože se na něj před koncem závodu dotahuje i týmový kolega Pepa Dolanský. Na začátku předcílové motanice ho předjíždí. Aleš mobilizuje poslední razervy a předjetí mu o dvě zatáčky vrací. Síly asi opravdu chybí, přichází chybka a Pepa ji umí využít. Definitivně se dostává na třetí místo. Na Aleše zůstává 4. bramborové místo. Houska se s tratí také pere, dokáže objet 6 kol a končí po super výkonu na 9. místě. Mě se to taky moc „povedlo“. Už na startu jsem si stoupl moooc chytře vedle Roberta Vancla, kteý nakonec tuto kategorii suveréně vyhrál. To že na bahně opravdu umí, jsem si ověřil hned na startu, když odstartoval jako kdyby měl na kolech hřebíky. Ještě jsem ani neujel dva metry a už mám plnou hubu bahna…. Robert umí:-) Strhávám prvnní strhovačku z brýlí. Druhá zatáčka dojíždí mě jezdec, kterému nenaskočil motor, dává plyn, zase plná huba a druhá strhávačka jde pryč. Připadám si jak na kluzišti, přední kolo vůbe nevede stopu. Ó jé jsem samá firura, piruletky střídájí dvojitého axla a když přichází obligátní sandokan, tak mám pocit, že na motorku nikdy nevlezu. Předjíždí mě snad všichni i v dalších vlnách za mnou startující, včetně maminek s kočárkem, dětiček na tříkolce…. Strašná potupa, vůbec nevím co mám na bahně dělat. Nakonec se vymotám z motanice po startu, a tak nějak se chytám, dojíždím mladého na stopětadváce. Hryznul jsem se, že ho dostanu do depa. (Zase tak hryzat jsem se nemusel, měl jsem toho plné brejle) Po necelé hodince vykládám juniora v depu a jdu zkusit druhé kolo. Kluziště je o něco lepší. Už jsou drážky, kde se dá jet. Takže házím už jen třetinu figur. Musí na mě být strašný pohled. Hnědá koule, která se motá po trati…. Trať se opravdu zlepšila, už se dá jakž takž jet. Ale má psychika je na bodě zero. Dojíždím do depa a koukám že mám do konce ještě 37 minut. Měl bych jet. Ale jsem na kaši, vzdávám to a jak pytel brambor čekám v depu na konec závodu. Hodnocený jsem byl na 14 místě, ale uvnitř jsem nadšený nebyl. Cestou domů jsem si vzpoměl na slova Lense Amstronga „Bolest pomine, ale když to vzdáš je to napořád“.

Nezbývá mi než poděkovat všem jezdcům Dr.K teamu, kteří měli dost kuráže a tyto závody odjeli. Můj dík také patří Petrovi Malému stařšímu, který ač nemůže závodit, tak vždy přijede přiložit ruce k dílu. Poděkování také posílám pořadatelskému týmu, který měl na starosti bažinu, protože je mi jasné že si tam „zatraceně užili“. Nesmím zapomenout ani na všechny ostatní pořadatele, včetně pana Davida a jeho tým od časomíry, bez nich by tyto závody těžko byli na úrovni kde dnes jsou.
Vy všichni přijměte od Dr.K teamu naše veliké DÍKY !!!

Jirka Fíla

FOTO: David Bouchal Moto Dejv, Karel Čermák, Týnka – závodnice s fotákem.